Recenze - Kroky vraha

Titul: Kroky vraha
Autor: Michaela Klevisová
Vydalo nakladatelství Motto

V pražském lesoparku byla v noci uškrcena mladá žena. Novinářka Julie Kellerová je zřejmě poslední, kdo s ní před vraždou mluvil. Oběť se navíc nápadně podobala její dceři Kláře. Je možné, aby se vrah zmýlil? Měla by se Klára Kellerová bát o život? Napětí se ještě stupňuje když nedaleko místa činu dojde k druhé vraždě… Sympatický inspektor Josef Bergman rozkrývá složitý hlavolam a odhaluje staré hříchy, důmyslné lži a utajované vášně.

Od Michaely Klevisové jsem zatím četla jen knihu Čekání na kocoura. Protože se mi ohromně líbila a navíc mi velmi sedl styl autorčina psaní, rozhodla jsem se pro její další titul. Tentokrát jsem sáhla po jiném žánru, po detektivce. Michaela Klevisová píše detektivní sérii s hlavní postavou inspektorem Josefem Bergmanem a zatím z ní vyšlo pět knih. Protože bych ráda přečetla sérii celou, sáhla jsem nejprve po prvním dílu Kroky vrahy, za který autorka obdržela cenu Jiřího Marka. Nic jsem nečekala, nedělala si představy, jaké to bude, nechala jsem se prostě unášet příběhem.

Zprvu musím přiznat, že mě trochu zaskočilo, že valnou část knihy tvoří příběh, který popisuje rodinu a okolí Julie Kellerové. Abyste mi rozuměli, čekala jsem, že se o ní bude psát, když Julie pravděpodobně viděla oběť vraždy jako poslední živou. Ale že to bude víceméně rodinné drama, to jsem nečekala. A víte co? Ono to vůbec nevadilo! Bylo to ohromně čtivé, vůbec jsem se nenudila, těšila se, jak bude příběh pokračovat. Michaela Klevisová prošpikovala knihu zajímavými uvěřitelnými postavami. Nevím o žádné, která by mě nebavila. Ať už to je trochu podivínská Julie, sběratelka umění, vášnivá návštěvnice uměleckých aukcí a milovnice koček, nebo její bývalý manžel Ludvík s majetnickými sklony, který věří horoskopům víc než svému vlastnímu úsudku nebo třeba Juliin potenciální budoucí zeť – příživník Petr. Všichni jsou pestří, barvití, zajímaví, zábavní. Inspektor Bergman nehraje tak významnou roli, jak bych očekávala, ale přesto to knize body nesráží. V souhrnu skoro všechny postavy vodí čtenáře trochu za nos, nabízejí falešné stopy a vrah tak zůstává poměrně dlouho utajen.
Kdo si však libuje v detailní detektivní práci a pečlivých výsleších, ten si na své nepřijde. Inspektor Bergman a jeho tým v tomto díle velký prostor nedostali a vyšetřování je postaveno tak trochu na druhou kolej vedle vysvětlení, proč se která postava jak zachovala a proč má důvod neříct celou pravdu. Ale v závěru do sebe všechno zapadne a je jasné, že takhle detektivka si cenu Jiřího Marka zaslouží. Je promyšlená, chytrá, místy vtipná, nepřekombinovaná, uvěřitelná, civilní a opravdu čtivá.
Pro mě je tedy Michaela Klevisová další soukromý objev mezi českými autory a já se moc těším až si přečtu její další detektivku nebo povídkou knížku.

Hodnocení: poctivé 4 💗 z 5