Recenze - Slavík

Titul: Slavík
Autorka: Kristin Hannah
Vydalo nakladatelství Argo

Francie 1939. V tiché vesničce jménem Carriveau se Vianne Mauriacová loučí se svým manželem Antoinem, který je povolán do zbraně. Vianne nevěří, že by skutečně mohlo dojít k válce, jenomže Němci vpadnou do Francie a země je rázem plná nepřátel, tanků a letadel. Když se pak ve Viannině domě usadí německý kapitán, musí osamělá žena vycházet nepříteli vstříc, jinak přijde o vše. Bez jídla i naděje čelí nelehkým rozhodnutím, v nichž jde o život nejen její a jejích blízkých.
Viannina sestra Isabelle vidí situaci v zemi mnohem realističtěji a tuší, k čemu se schyluje. Válečný konflikt nabírá na intenzitě, Němci se blíží k Paříži a Isabelle se přidává k tisícům krajanů, kteří si musí zachránit život bezhlavým útěkem z hlavního města. Cestou se seznámí s komunistou a partyzánem Gaëtanem a na pozadí válečného běsnění se do něj zamiluje. Gaëtan ji však zradí, a tak se Isabelle přidává k odbojovému hnutí a smysl života najde v pomoci druhým.

„V lásce poznáváme jací bychom chtěli být. Ve válce poznáme, jací jsme.“

O Slavíkovi jsem neměla ani tušení, dokud neproběhl na kanálu u mé oblíbené booktuberky, která ho tehdy velmi doporučovala.
Pak jsem na něj na pár měsíců zapomněla a až teď na mě počkal v knihovně. A bylo to tedy Něco!
Příběh z druhé světové války na první pohled dvou povahově naprosto rozdílných sester, které dělí poměrně velký věkový rozdíl i vlastní představy o světě. Vianne a Isabelle přišly v útlém dětství o matku a zůstaly prakticky samy, protože se o ně jejich otec (na duši zlomený válečný veterán z první světové války) nedokázal postarat. Přestože se Vianne velmi brzy vdala a usadila v rodném venkovském domě, nedokázala se o Isabelle postarat a ta putovala z jedné internátní školy do druhé a nikde nenašla vřelé city a pocit domova. Když vypukne válka, Vianne se zdá bez svého manžela nesamostatná, slabá. Má závazky, strach, je to matka. Věří, že když bude nenápadná, držet hlavu dolů, nic se jim nestane a všechno zvládnou, tedy až dokud… Zatímco Isabelle je ve svém mládí naivní, někdy až sobecká, její entuziasmus pramenící často z neznalosti reality upozaďuje zdravý strach. Toto je ale jen začátek knihy a příběh rychle nabírá na spádu a stává se prakticky neodložitelným, dokud člověk není na konci.
Druhá světová válka je vždy poměrně lákavé téma, které v sobě většinou nese záruku čtivosti. A mě spíš než popis bitev vždy víc zajímá vhled do života běžných lidí, kteří měli tu smůlu, že museli v této nepředstavitelné době žít. Slavík určitě není laciný román pro ženy, naopak je to silný příběh o ženách, které byly okolnostmi zanechány bez svých mužů v nepřáteli okupované vlasti. O ženách, které v sobě musely najít vnitřní sílu žít dál kvůli sobě, svému okolí, svým dětem a nejednou musely učinit mnoho těžkých rozhodnutí. Často se ocitaly na tenkém ledě, kdy hrozila smrt jim i jejich dětem. Drobná rozhodnutí mohla vyústit v nečekaný úspěch i nepředstavitelnou katastrofu. Stát před volbou, zda pomoci druhým, když víte že je v sázce život Váš, Vašich rodičů či dětí… z toho má člověk husí kůži.
Je zde vylíčena křehkost duše, intimita vztahů, všudypřítomný strach i nečekaně nalezená odvaha. Žádná postava není černobílá, nikdo není jen padouch nebo hrdina, je prostě ze života.
Za mě je to jedna z TOP knih, které jsem měla v ruce. Někdo jí vyčítá patos a občas citové vydírání, s tím nesouhlasím. Není to levný doják, a ačkoliv třeba obyvatelé Polska na tom byli mnohem hůř než Francouzi, nijak to nesnižuje reálné útrapy a uvěřitelnost děje.
Mě to chytlo téměř od první stránky a nelze jinak než doporučit.

Hodnocení: 5 💗 z 5