Recenze - Illuminae


Titul: Illuminae
Autoři: Amie Kaufman, Jay Kristoff
Vydalo nakladatelství CooBoo

Ještě ráno si Kady myslela, že rozchod s Ezrou je ta nejhorší věc, co ji ten den potká. Jenže odpoledne někdo přepadl jejich planetu.
Je rok 2575 a dvě soupeřící megakorporace bojují o moc a i o vzdálenou planetu, sotva víc než ledem pokrytý kus skály na konci vesmíru. Jen škoda, že nikdo nevaroval lidi, kteří na ní žijí. A Kady a Ezra, kteří spolu skoro nemluví, najednou zjistí, že se musejí v husté palbě nějak dostat k evakuačním lodím, a i když to dokážou, nepřátelská flotila je bude pronásledovat.
Ale tím jejich obtíže nekončí. Smrtící virus se utrhl ze řetězu a děsivě zmutoval. Umělá inteligence flotily, která by je měla chránit, se navíc patrně stane jejich nepřítelem. A nikdo z velení jim nepoví, co se děje. Kady se pokusí nabourat do spleti dat, aby odhalila pravdu, a je čím dál tím jasnější, že jí s tím pomůže jeden jediný člověk: její bývalý kluk, se kterým se už nikdy nechtěla vidět.

O Illumiane všichni básní, skoro všichni. Jednu chvíli jsem opravdu zvažovala, že si jí koupím, ale nakonec jsem se spokojila s kouskem z knihovny.
Anotaci jsem ani nečetla, říkala jsem si, že mi budou stačit doporučení a ohlasy z okolí. A možná, kdybych si ji předem pročetla, knihu bych si nejspíš nevybrala. Nemám totiž ráda teenagerské romány, zasazené kamkoli...připadám si na to stará a asi jsem. 😁
Nicméně je pravda, že Illuminae něčím vyčnívá. Samozřejmě je to zejména zpracováním. Forma je to, co čtenáře táhne. Knížka nemá klasický souvislý text, který čtenáři postupně odkrývá postavy a samotný příběh. Skládá se z přepisů rozhovorů, mailů, záznamů bezpečnostních kamer, komunikace s umělou inteligencí atd. Takže bichle o šesti stech stranách je vlastně taková ani ne třístovka. Něco trochu podobného jsem už viděla v knize Spící obři, která je celá poskládána pouze z přepisů rozhovorů mezi jednotlivými postavami. Tam mi to ale nějak nevadilo. V Illuminae mi trvalo skoro půl knihy než jsem si na to zvykla. Ze začátku jsem si říkala, že to nedám, že ji snad odložím, ale vytrvala jsem. A musím uznat, že forma je tedy minimálně zajímavá, pokud si na ní zvyknete. 😀 Ale když se přenesu přes to, že se pořád kloním ke klasicky psaným knihám, má Illuminae spád.
Příběh je vcelku jednoduchý, je to koneckonců první díl z trilogie, a není problém se v něm zorientovat. Ani technické, medicínské a astro výrazy neruší. Líbila se mi myšlenka nebezpečného viru a šílenství umělé inteligence. Myslím, že to udávalo v knize mnohem zajímavější tempo, než samotný konflikt korporací, ačkoliv vše je se vším samozřejmě propojeno.
Co se týče postav, měla jsem problém se na ně čtenářsky napojit. Domnívám se, že to bylo právě formou, jakou je kniha napsaná. Čtenář prostě nemá dost informací, které by mu pomohly si někoho oblíbit a naopak. Navíc ten elektronický slang, kterým si dopisují naši mladí hrdinové mi prostě nesedl. Netrvám, na dokonalé češtině, ale že by to pro mě byl zvlášť požitek číst slova s hrubkami a typu „jaxem“, to tedy nebyl. Nepřijde mi to nijak zvlášť oku ani mozku lahodící.
Kniha je určitě spíš pro mladší čtenáře, řekněme do 25 let. Mám tak přečtené slušné scifátko pro YA čtenáře, které ve finále bavilo. A až bude v knihovně volný druhý díl, přečtu si ho. Nezabere to totiž mnoho času. 😉

Hodnocení: 3💗 z 5

Žádné komentáře:

Používá technologii služby Blogger.