Recenze - Plíseň

Titul: Plíseň – 2. díl série Havranní kruhy
Autorka: Siri Pettersen
Vydalo nakladatelství Host

Představte si, že jste lovnou zvěří v neznámém světě. Ve světě lidí, který pomalu umírá. Ve světě, odkud pocházíte a kde jste doufali, že konečně naleznete domov. Jenže to jste se pořádně spletli.
Hirka opustila Ymslandu, aby ji zachránila, a obětovala tak možnost být nablízku Rimemu, přestože po tom touží ze všeho nejvíc. Teď ji místo něj provázejí lovec nemrtvých a slepý. Boj o přežití není ovšem ničím ve srovnání s tím, co přijde, když Hirka pochopí, kým ve skutečnosti je a jakým nástrojem v mocenské hře se má stát. Původce plísně touží po tisíci letech konečně dosáhnout svobody. Svobody, kterou mu může dát pouze Hirka.

Když jsem četla první díl této fantasy pro „mladší“ čtenáře Ódinovo dítě, byla jsem příjemně překvapená a věděla, že si budu chtít přečíst i další dva díly. Máme tu tedy druhý díl z třídílné série. Pokud jste ještě Ódinovo dítě nečetli, přeskočte rovnou na poslední odstavec, abyste se vyhnuli spoilerům prvního dílu.
Zatímco Ódinovo dítě se odehrává zejména v Ymslandě, kde jsme poznali mocenský boj nejsilnějších rodů, strach ze Slepých a nepřemožitelnost členů obávané Kolkaggy, v Plísni se přeneseme zejména do našeho světa. V Ymsladě sice také trochu zůstaneme, ale stěžejní část se odehrává ve světě lidí. Na prvních několika desítkách stran se dozvídáme, že Hirka je v novém světě zmatená, nezná jazyk, nic není tak, jak si představovala, a má jedinou lidskou přítelkyni a svého havrana, který se však brzy přerodí v obávaného Slepého. Ale tento Slepý možná nemusí být tak obávaný, jak se stále tvrdilo. Nebo přece jen ano? A co bude pro všechny znamenat podivná skoro lidská bytost, která žije nepřirozeně dlouho, stále nosí brýle, má na lidi prazvláštní vliv a jeho tělo nese podivné vytetované znaky? Tohle vše postupně odkrývá tento díl série. Kdo si v minulém díle oblíbil Rimeho, nebude zklamaný, i on zde hraje důležitou úlohu a my se dozvíme, jak přistoupil k nabyté moci v rámci Rady Ymslandy. Mě osobně trochu mrzí, že v tomto díle nebylo více prostoru dovyprávění vztahů mezi říšemi Ymslandy a jejich vládci. Tato část mě lákala a zajímala. Ale třeba se vše uzavře v posledním dílu, který na mě v knihovně čeká.

Co se týče stylu psaní, autorka drží stále stejnou rovnováhu mezi napětím v ději a popisem prostředí a postav. Ačkoliv se kniha zdá jako silná bichle, čte se dobře a tím, že jsou kapitoly krátké a střídají se vypravěči snadno se udrží čtenářská pozornost. Děj ve všech popisovaných prostředích je svižný. A přestože je příběh určený zejména pro raně dospělé čtenáře, myslím, že neurazí ani ty starší, kteří hledají příjemnou fantasy s dobrým nápadem. Postavy jednají tak, aby se to mladším čtenářům líbilo a mě by nevadila trochu větší rafinovanost. Přesto jsem na tento styl přistoupila, knihu si opravdu užila a mohu ji doporučit.

Hodnocení: 4 💗 z 5