Recenze - Pamatuji si vás všechny


Titul: Pamatuji si vás všechny
Autorka: Yrsa Sigurðardóttir
Vydala Metafora, spol. s r. o.

Když se tři mladí lidé z Reykjavíku rozhodnou, že koupí dům v opuštěné vesnici v pustých západních fjordech, netuší, co všechno je tam čeká. Co bude odhaleno a co probuzeno.
Gardar, jeho žena Katrín a společná kamarádka Líf se chtějí pustit do renovace domu, ale brzy se začnou dít divné věci. Na podlaze se objevují mokré šlápoty, někdo trousí po pokojích mořské mušle, ozývají se podivné zvuky. Mobily se jim záhadně vybijí a loď pro ně má přijet až za několik dní. Jiná cesta z oněch mrazivých pustin nevede. Jsou tu úplně sami. Nebo ne…?
V malém městečku na druhé straně fjordu vyšetřuje policistka Dagný spolu se svým kamarádem, psychiatrem Freyem, sérii nepřirozených úmrtí. Stopa vede do zaprášených archivů s policejními složkami z minulého století. Jak by ale tehdejší zločiny mohly souviset s nedávným záhadným zmizením Freyova malého syna?

Předsevzetí: Začnu si důkladně pročítat anotace, než se pro nějakou knihu rozhodnu.
Knížku jsem četla na doporučení, že to je dobrý severský thriller.
Ano, je to dobrý severský thriller!
A je to duchařský thriller. Na který, kdybych to věděla dopředu, bych si zřejmě netroufla. Takhle jsem už měla rozečteno a protože se mi kniha líbila prakticky od prvních stran, musela jsem zjistit, co bude dál. Jenže já jsem prostě strašpytel. Jsem velký strašpytel s ještě větší představivostí. Když se chci vyděsit, dokážu to sama a velmi efektivně. Když k tomu dostanu duchařinu, bojím se o sto šest. Když jsem knihu četla doma sama, tak to pro mě nebyl příjemný pocit. Ale neberte mě zas tak vážně, já se občas bojím i sama do sklepa. Takže většina lidí si knížku užije s klidem v pohodičce, já si ji prostě užila navíc chvílemi s husí kůží a vytřeštěnýma očima.
Příběh je hodně naznačený v anotaci, ale naštěstí nevyzrazuje nic podstatného. Já se omezím na to, že vyprávění se odvíjí hezky postupně, je přehledné a člověk nemusí příliš přemýšlet nad skrytými souvislostmi. Z tohoto pohledu je to oddechovka ideální na večer, když hlava nechce už moc přemýšlet, jen se bavit. Nerada bych ale, aby to vyznělo, že příběh je příliš jednoduchý až banální. To ne, zápletka je dobře vymyšlená. Ani mi nevadilo, že konec nedá odpověď na úplně všechny otázky, které v průběhu vyprávění vyvěraly postupně na povrch. Moc se mi líbila atmosféra opuštěné vesnice a Islandu jako takového. Je to oblast pro duchy, skřítky, démony a podobné nadpřirozené bytosti jako stvořená. Nedivím se, že tohle všechno patří do kulturního dědictví Islanďanů.
Kdo má rád duchařinu, přijde si na své. Kdo má rád příběhy z chladných nehostinných oblastí, přijde si na své. Kdo má rád detektivní zápletky, přijde si na své.
Za mě nečekaný objev poměrně málo propagované autorky, která umí napsat poutavý příběh, který má logiku, solidní nápad, gradaci i atmosféru. Zcela jistě se pustím i do dalších knih od této spisovatelky. Doporučuji!

Hodnocení: 4 💗 z 5

Žádné komentáře:

Používá technologii služby Blogger.