Recenze - Stallo
Titul:
Stallo
Autor: Stepfan Spjut
Vydal Host
Autor: Stepfan Spjut
Vydal Host
Léto
roku 1978. Z chaty v dalarnských lesích ve Švédsku beze stopy
zmizí malý chlapec. Jeho matka tvrdí, že ho unesl obr. Hocha už
nikdy nenajdou.
Rok 1987, národní park Sarek v Laponsku. Gunnar Myrén, který se specializuje na fotografování divokých zvířat, zachytí ze svého letadla zvláštní výjev: medvěda uhánějícího přes močály, jemuž sedí na zádech podivné stvoření podobné opici, ale opice to není. Není to ani člověk, ani zvíře. Fotograf se domnívá, že zachytil trolla.
Rok 2004. Susso Myrénová vytvoří webovou stránku věnovanou trollům a skřítkům. Snaží se najít důkaz, který by potvrdil jejich existenci. Tuto posedlost zdědila po svém dědovi, známém fotografovi divoké přírody. Jednou Susso zatelefonuje cizí žena a oznámí jí, že před svým domem zpozorovala malé podivné stvoření, které sledovalo ji i jejího čtyřletého vnuka. Susso vezme fotopast a okamžitě se za starou paní rozjede. Začíná děsivá výprava do neznáma.
Rok 1987, národní park Sarek v Laponsku. Gunnar Myrén, který se specializuje na fotografování divokých zvířat, zachytí ze svého letadla zvláštní výjev: medvěda uhánějícího přes močály, jemuž sedí na zádech podivné stvoření podobné opici, ale opice to není. Není to ani člověk, ani zvíře. Fotograf se domnívá, že zachytil trolla.
Rok 2004. Susso Myrénová vytvoří webovou stránku věnovanou trollům a skřítkům. Snaží se najít důkaz, který by potvrdil jejich existenci. Tuto posedlost zdědila po svém dědovi, známém fotografovi divoké přírody. Jednou Susso zatelefonuje cizí žena a oznámí jí, že před svým domem zpozorovala malé podivné stvoření, které sledovalo ji i jejího čtyřletého vnuka. Susso vezme fotopast a okamžitě se za starou paní rozjede. Začíná děsivá výprava do neznáma.
Stallo
jsem si „sušila“ už přes čtyři roky a až teď v létě na
chalupě se k němu dostala. Žánr, který v sobě kombinuje
mnou oblíbené prvky fantasy a thrilleru, zní lákavě. V příběhu
se opravdu vyskytují trollové a skřítci v nám známém reálném
prostředí, a naplňují tak znaky magického realismu, který bývá
čtenářsky velmi atraktivní. A tohle všechno zabaleno do
pochmurné potemnělé severské krajiny. Za mě jedno velké
„hurá“!
Začetla jsem se a začátek byl strhující. Přiznám se, že číst takový příběh na chalupě v lese, skutečně zážitek umocní. Ale to neznamená, že by se Vám kniha nemohla líbit při čtení ve městě. 😀 Postav je tak akorát, příběh je přehledný i přes to, že se občas vrací do minulosti. Pravidelně se střídají dvě dějové linky, takže když děj jedné vygraduje a kapitola skončí, musíte se „prokousat“ druhou linkou a pak se zase vrátit k té původní. Tohle jsem už v několika knihách viděla a vím, že to některé čtenáře trochu otravuje. Pro mě to však byl spíš impuls, jak se držet v čtenářském tempu a rychleji pročíst víc než pětiset stránkový příběh.
Ale abych jen nechválila. Pro mě atraktivita a čtivost příběhu během čtení kolísala. Začátek byl naprosto úžasný, měl atmosféru, spád, zajímalo mě, jak to bude dál. V postupujícím příběhem se však takto vysoko nasazená laťka neudržela. Nemohu říct, že by mě chvílemi kniha vysloveně nudila, ale nedostavoval se pocit, že knihu nemohu odložit, nebo se k ní musím zase rychle vrátit. Škála mého průběžného hodnocení se tak pohybovala mezi „to je výborný“ a „no tak dobře, jde to“.
Nicméně od knihy jsem v podstatě dostala, co jsem chtěla. Představa, že tyto bytosti by mohly být reálné, mě velice bavila. Autor je velmi povedeně vykreslil a zároveň jim nechal část svého tajemství, které dráždí čtenářovu představivost a nechává prostor na vlastní domněnky. Kdyby se Spjutovi podařilo udržet tempo jako na začátku, byla by to jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla.
Máte-li rádi tajemno, záhadné bytosti s nadpřirozenými schopnostmi či silou, mýty a napětí, kniha Stallo by vám měla udělat čtenářskou radost.
Začetla jsem se a začátek byl strhující. Přiznám se, že číst takový příběh na chalupě v lese, skutečně zážitek umocní. Ale to neznamená, že by se Vám kniha nemohla líbit při čtení ve městě. 😀 Postav je tak akorát, příběh je přehledný i přes to, že se občas vrací do minulosti. Pravidelně se střídají dvě dějové linky, takže když děj jedné vygraduje a kapitola skončí, musíte se „prokousat“ druhou linkou a pak se zase vrátit k té původní. Tohle jsem už v několika knihách viděla a vím, že to některé čtenáře trochu otravuje. Pro mě to však byl spíš impuls, jak se držet v čtenářském tempu a rychleji pročíst víc než pětiset stránkový příběh.
Ale abych jen nechválila. Pro mě atraktivita a čtivost příběhu během čtení kolísala. Začátek byl naprosto úžasný, měl atmosféru, spád, zajímalo mě, jak to bude dál. V postupujícím příběhem se však takto vysoko nasazená laťka neudržela. Nemohu říct, že by mě chvílemi kniha vysloveně nudila, ale nedostavoval se pocit, že knihu nemohu odložit, nebo se k ní musím zase rychle vrátit. Škála mého průběžného hodnocení se tak pohybovala mezi „to je výborný“ a „no tak dobře, jde to“.
Nicméně od knihy jsem v podstatě dostala, co jsem chtěla. Představa, že tyto bytosti by mohly být reálné, mě velice bavila. Autor je velmi povedeně vykreslil a zároveň jim nechal část svého tajemství, které dráždí čtenářovu představivost a nechává prostor na vlastní domněnky. Kdyby se Spjutovi podařilo udržet tempo jako na začátku, byla by to jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla.
Máte-li rádi tajemno, záhadné bytosti s nadpřirozenými schopnostmi či silou, mýty a napětí, kniha Stallo by vám měla udělat čtenářskou radost.
Hodnocení:
poctivé 3 💗 z 5
Žádné komentáře: