Recenze - Návrat z pekla

Titul: Návrat z pekla
Autor. Jan Vavřík
Nakladatelství Brána

Karlu Millerovi, nadějnému studentovi medicíny, převrátí život naruby nejen krásná židovská dívka Marie, ale také nadcházející druhá světová válka. Společně se stará se svým otcem o pekárnu v přízemí pavlačového domu, v němž místní obyvatele terorizují kolaboranti a donašeči. Karel se neskutečně trápí výčitkami, že nedokázal zabránit transportu své ženy a dětí do Terezína. Díky podrazu se dostane do koncentračního tábora, kde se stane osobním kuchařem velitele. Záhy zjišťuje, že se jeho děti a žena v tomto táboře objevily také. Setká se znovu se svou rodinou? Pomstí se za veškerá příkoří, která mu život do cesty přinesl?

Slibovala jsem si příběh jedné rodiny za Protektorátu, takové trošku Byl jednou jeden dům střihnutý s příběhem z koncentračního tábora stylu Vypravěčka. A co jsem nakonec přečetla?
Přečetla jsem vyprávění Karla, které začíná tím, že leží na pryčně zatím blíže nespecifikovaného koncentračního tábora v Polsku a vzpomíná na svou ženu a celou rodinu. Zdá se tedy, že příběh bude pouze vzpomínková koláž jeho dřívějšího života. Ale naštěstí se příběh posouvá dál a jeho současná linka se posouvá dál.

Knihy o holokaustu jsou stále „v kurzu“ a je jich možná víc, než je zdrávo. Ne všechny jsou kvalitní, ne všechny jsou čtivé nebo věcně správné. Každopádně toto téma, které je spjaté s naší nedávnou historií, je stále živé a málokoho nechá chladným. Čtení je to samozřejmě povšechně smutné a člověk nemůže očekávat, že by mu z toho bylo hezky na duši. Pasáže popisující krutosti a odporná zvěrstva páchaná zejména na dětech a starých lidech se čtou s těžkým srdcem a slzami v očích, a tato kniha se jim ve svém příběhu také nevyhne. Mě na knize ale zklamalo to, že vyprávění Karla bylo poměrně ploché. Postavy nedostaly mnoho prostoru, by se rozvinuly. Všechno bylo takové rychlé, šup válka, šup transport, šup koncentrák atd atd. Těšila jsem se na větší psychologii postav, na to, jaká dilemata budou muset řešit, jak se s danou situací budou snažit vyrovnat. Chtěla jsem číst o tom, jaké vztahy si Karel dokázal v pekle koncentračního tábora vytvořit, kde hledal sílu...To vše jsem dostala, ale všechno bylo okleštěné jako hranice Protektorátu. Představovala jsem si složitější zápletky. Ale vše bylo takové podivně nalinkované. A nejvíc mě asi zklamalo to, že bylo od začátku jako, kdo je „padouch“ a kdo „hrdina“. Největší zklamání v toto ohledu byla postava domovnice Vaverkové. Autor už od první chvíle píše, že to je nacistům zaprodaná udavačka, která bude škodit. Proč proboha? Proč se nemohla tvářit, jako přítelkyně a pak Karla a jeho rodinu potají zradit a vše by vyšlo najevo až na konci knihy. Ne, prostě tady to máte naservírované, čtěte, překvapení se nekoná. Škoda, velká škoda. Vlastně teď pár dní po přečtení knížky z ní mám takovou hořkost v ústech. Ano kniha ve mně vzbudila emoce, ale teď si spíš říkám, zda to nebylo jen laciné útočení na city a vlastní příběh přitom velmi kulhal.

Hodnocení: 2,5 💗 z 5